Ve stejnou dobu, jak na jaře začnou na zahrádce kvést tulipány a narcisy, začne kvést i modřenec. Je to také dobře známá cibulovina vysoká deset až třicet centimetrů. Její listy jsou podobné trávě a kvete hustými hrozny drobných baňkovitých květů. Většina je v odstínech modré barvy, ale byly vyšlechtěny i bílé, růžové a žluté. Modřenec se vyznačuje intenzivní vůní a roste i planě na okrajích luk a strání. Kvete od března do května.
Jeto okrasná rostlina z 16. století, která byla oblíbená již v barokních, rokokových nebo přírodních zahradách. Při vhodných podmínkách se rychle rozmnoží a vytvoří nádherné modré koberce plné květů. V Evropě, v Asii a v Africe je známo asi třicet druhů modřence.
Modřenec potřebuje sušší vápenitou půdu a roste na slunci i v polostínu. Na jednom stanovišti jej můžeme nechat mnoho let. Vysazujeme jej na podzim 8–12 cm hluboko do sušší, propustné, dobře vyhnojené půdy. Do zimy vyraší listy, které jsou mrazuvzdorné. Jedinou odrůdou, která vyraší zelenými lístky až v březnu, je modřenec širokolistý.
V dobrých podmínkách se rychle množí postranními cibulemi a semeny z květů. Trsy modřence asi po třech letech rozdělíme, aby nebyly příliš husté. Můžeme jimi osázet okraje záhonů, cestiček nebo je vysázet pod okrasné keře nebo pod trsy vyšších trvalek, jako jsou například . Tyto vyšší trvalky pak zakryjí prázdná a nehezká místa po odkvetení modřence. Můžeme jimi doplnit také výsadbu truhlíku nebo skalky. Modré květy budou hezky vypadat i v trávníku, který ale měli bychom jej posekat až po úplném uvadnutí jejich listů.
Modřenec je dlouhověký, vydrží nám na jednom místě napořád a každý rok se budeme těšit z jeho modrých kvítků. Květy modřence si můžeme natrhat i do vázy, kde nám pár dní vydrží. Rostlina jako taková sice patří mezi rostliny jedovaté, ale není znám těžší případ a zároveň také mezi ohrožené.