Ovoce a zelenina jsou, jak je známo zdrojem řady vitamínů, minerálů, vlákniny a dalších prospěšných látek. Ne vždy jsme však poctiví a ukáznění, abychom denně do sebe vpravili potřebné množství těchto potravin. Často nám ani při pracovním vytížení nezbývá čas. Existuje však rychlé a jednoduché řešení a to rovnou dvojí, takže si každý může vybrat, co mu vyhovuje.
Šťáva versus smoothie
Někdo má rád holky, jiný zase vdolky. I tak by se dalo popsat ve stručnosti to, že každému prostě vyhovuje něco jiného. Jsou milovníci moderních smoothie, ale také jejich odpůrci. Někdo zase nedá dopustit na čerstvě vymačkanou šťávu z odšťavňovače.
Smoothie…
Smoothie je rozmixované ovoce, do podoby tekuté konzistence, je to takový napůl nápoj a napůl jídlo. Princip je takový, že si namícháme své oblíbené druhy ovoce, nebo zeleniny tak, jak nám to vyhovuje a vše současně rozmixujeme. Hotovou směs pak konzumujeme nejlépe s ledem, nebo dobře vychlazenou. Do smoothie lze přidat také oblíbené a zdraví prospěšné superpotraviny, jako například chia. Vše se nám hezky spojí a jednoduše a rychle máme pohár plný zdraví.
Smoothie mixéry jsou k dostání s nádobkami na přenášení hotového nápoje, takže si jej s sebou můžeme vzít jako svačinku třeba do školy.
Mixéry na přípravu smoothie koupíme od několika set korun až po několik tisíc. Liší se samozřejmě svou výbavou, výkonem a kvalitou. Je potřeba si před zakoupením vše řádně prostudovat, abychom pak nebyli zklamáni z výsledku.
Šťáva…
Odšťavňovač funguje jinak, než smoothie. Ovoce a zelenina se vkládají do přístroje, který pomocí nožů, nebo šneků, podobných těm v mlýnku na maso, a sítek vypustí ven pouze čistou šťávu s minimálním množstvím dužiny. Hrubé a pevné zbytky z potravin jsou eliminovány do nádoby k tomu určené. Nelze říci, že by odšťavňovač byl stejný jako lis na ovoce, to nikoliv, dužina se vždy přes sítka dostane, takže se nemusíte bát, že byste tím přišli o cennou vlákninu, není to však smoothie. Namíchat si však můžete také nápoj kombinovaný z různých druhů ovoce, nebo i zeleniny. Vždy budete mít jistotu, že pijete stoprocentní šťávu bez přidaných konzervantů, barviv nebo dalších nechtěných přísad.
Na trhu jsou odšťavňovače dvojího typu, a to odstředivé, nebo šnekové. Pohybují se v různých cenových relacích, a tak si každý může vybrat dle svého přání a možností.
Zakázaná měna
Není to ani tak dávno a bitcoin dosahoval největších rekordních částek, mluvilo se o úplném zázraku, jak se z něčeho tak nehmatatelného může stát světová senzace přesahující svou hodnotou mnohdy i to nejdražší zboží. Tomu je však utrum, protože Jižní Korea se právě odhodlala k historickému kroku kryptoměn a zakázala prodej a nákup na jejím území s touto měnou.
Když padaly stěny
Samozřejmě, už jen spekulace otřásaly samotným bitcoinem a jakmile to korejský úřad oznámil, nastala obrovská panika, neboť všichni korejští vlastníci se snažili zbavit bitcoinu – jeho cena tak klesla na roveň, kterou měla tak před rokem, tedy o více než polovinu. A panika nezachvátila jenom Korejce, ale také ostatní vlastníky této měny, kteří se nyní obávali o její osud. Hlavně tento druh měny není znám úplnou kvalitou, neboť se za bitcoinové transakce účtují velké částky a není to jenom pohyb, ale také velmi dlouhá doba, než se transakce uskuteční. To vše nedodává příliš na popularitě a k tomu všemu přidejte ještě zákaz v takové zemi, která je doslova Mekkou, svatyní všeho podobného.
Co se bude díl dále?
Vlastníci mohou jen doufat, že se ostatní země nechopí této korejské iniciativy a nezačnou projednávat ve svých parlamentech tento zákaz taky – to by totiž zapříčinilo naprostý úpadek a zatrhl by se tipec všem, kteří do toho investovali. I když je nepravděpodobné, že by se snad tak stalo ve všech státech světa a tím by ztratily kryptoměny, tedy alespoň legálně, svůj význam. Ono i když jsou transakce zakázané, stále má velkou hodnotu jako platidlo pro černý trh a podprahový obchod, což by mohlo držet cenu alespoň trochu nad propastí.
Uvidíme tedy, co se stane nyní. Dopředu říkáme, že i když jsou internetové peníze přece jen velkým rizikem, není to s nimi tak špatné a možná jsou přece jen budoucností online plateb – možná někdy v daleké budoucnosti nahradí veškerou měnu. Kdo ví.
Na co byste neměli zapomenout při návštěvě Paříže?
Paříž je okouzlující město, které vás doslova uchvátí. Věřte tomu, že první návštěva bude ohromující a zaručeně nebude poslední. Snad každý, kdo se do Paříže již jednou vydal, se do tohoto neuvěřitelného města vrátil zas a znova. Paříž vám nabízí mnoho poznání. Projdete se místními uličkami, navštívíte luxusní zámek ve Versailles, na druhé straně se projdete skrz chudou Latinskou čtvrť nebo skrz čtvrť Montmartre, která je typická pro chudé umělce a vše zakončíte návštěvou čtvrti La defense – jako protipól moderního pojetí architektury. Prostě město mnoha tváří! Na co byste však během návštěvy Paříže neměli zapomenout?
Poznejte život místních obyvatel. Navštivte některou z mnoha místních stylových malých kaváren, kde si sednete přímo na ulici, dáte si výborné espresso a pozorujete dění okolo sebe nebo si přečtete noviny či knihu. Sedněte si přímo na trávník v parku, kde si vyzujete boty a kochejte se nádherným slunečným dnem. Chovejte se jako Pařížené. Pozorujte je, obkoukávejte jejich chování a užívejte si to.
Pro Francii je samozřejmě typické víno. Francie je totiž jedním z největších producentů vína na světě. Francouzské víno je naprosto božské, což každý znalec vína jistě ocení. Ochutnejte jeho lahodnou chuť a dopřejte si něco výjimečného. Dejte si sklenici vína klidně už k obědu. Jednak to podpoří vaši chuť k jídlu, jednak vás krásně osvěží.
Sýrje další typickou zdejší pochutinou. Sýry zde můžete nakupovat v mnoha malých sýrárnách, kterých je zde opravdu nespočet. Oceníte přístup zaměstnanců těchto sýráren, kteří vám dají kousek sýru i k ochutnání. Na základě toho si vyberete, který chcete koupit.
Snad každý již jednou v životě ochutnal makronky. Makronky jsou naprostou francouzskou klasikou. Nákup makronek je prostě rituál. V obchodě jsou tato malá cukrátka nabízena téměř jako klenoty. Makronky jsou totiž vyskládané ve výloze jedna vedle druhé, sladěné dle barev a doslova lákající vaše chuťové buňky. Kombinace jsou naprosto perfektně vyladěné chuťově a barvy jsou prostě neodolatelné. Jakmile ochutnáte makronky, vytvoříte si na nich závislost.
Croissant. Typický francouzský croissant u nás seženete málokde. V obchodech se u nás samozřejmě croissanty běžně nabízejí, jejich chuť se ale ani zdaleka nepřibližuje chuti pravého francouzského croissantu. Kupte si croissant během vašich toulek Paříží jen tak do ruky a vychutnejte si jeho lahodnou chuť. Je to jako jíst peříčko, něco tak nadýchaného a jemného jste snad v životě nejedli. Zvenku je croissant správně křupavý, uvnitř naprosto lehoučký. Dokonalost sama. Další věc, kterou nemůžete srovnávat, jsou francouzské bagety. Opět, u nás je najdete snad v každém supermarketu, k té pravé chuti však mají hodně daleko.
Být stále online?
Snad každý z nás denně sedá za obrazovku počítače. Pokud ne kvůli práci, pak alespoň aby si přečetl e-maily či napsal přátelům. U mladší generace to došlo ještě dále. Ti si v kapse stále nosí mobilní telefon připojený k síti a vyčkávají na cinknutí oznamující příchozí zprávu. Jakmile slyší kýžený zvuk, zapomenou na vše kolem a snaží se co nejrychleji odpovědět. Neberou ohledy na reálného člověka, se kterým právě mluvili nebo na to, že se zastavili uprostřed dveří při výstupu z autobusu. Dát přátelům najevo, že „já jsem online“ je v té chvíli nejdůležitější.
Online chaty mohou být nebezpečné.
Každý z nás se snaží prezentovat sám sebe co nejlépe, zejména pokud se seznamuje s novými neznámými lidmi přes internet, ale někteří o sobě vysloveně lžou. Muž se představí jako žena, napíše, že je mu 30, ačkoliv ve skutečnosti mu už táhne k 50 a zve vás na kafe. Říkáte si: „proč nejít s kamarádkou ven, na chatu jsme si dobře popovídali“ aniž byste cokoliv tušili.
Chování online se od skutečného hodně liší.
Dokonce i člověk, který to s vámi myslí dobře není v online světě zcela upřímný. Buď neodolá pokušení věci přibarvit a představit je v lepším světle nebo naopak nebere vaši debatu vážně. Jste daleko a váš přítel „na druhé straně“ se zcela zaměřuje na své myšlenky a názory. Nevidí vaši fyzickou osobu a tak vás zapomíná brát v potaz. Bezkontaktnost hovoru v něm vyvolává egocentrismus, aniž si toho je jakkoliv vědom.
Je možné problémům v online světě předejít?
Píšete-li si jen s lidmi, které důvěrně znáte i ve skutečném světě, nemáte se čeho obávat. Naopak od osob neznámých je dobré držet si odstup. Výhoda virtuální komunikace je snadná ignorace. Není nic jednoduššího než kliknout na tlačítko „blokovat“ nebo „spam“ a nevítaný host už se vám neozve. Pokud jste často online a máte tendenci psát ostatním jen tak, možná by bylo dobré se zamyslet, zda o to druzí skutečně stojí, abyste se vy sami nestali nežádoucími a nebyli bráni jako internetoví maniaci.
Jako každá jiná činnost může být i trávení volného času na síti příjemné odreagování či jinak prospěšné, ale může mít také zcela destruktivní vliv. O tom rozhoduje každý sám za sebe.
Přece jen si pořídíme vlastní dům
Pro někoho je pocit domova spojen s vůní dětství, pro jiného je to místo, kam se rád vrací, jiní jsou doma tam, kde mají své blízké a přátele.
A pro další je to dům…
Když se vám jednoho dne přestane líbit bydlení v pronájmu, u rodičů nebo ve státním či městském bytě, začnou se vám hlavou honit myšlenky o vlastním domě: mohli byste si dělat hluk i ve večerních hodinách, zbavili byste se nepříjemných sousedů, něco byste vypěstovali na zahrádce a nikdo by vám „neviděl až do talíře“. A hlavně peníze byste dávali do svého a ne je strkali pro nic za nic majiteli, který beztoho pro zlepšení vašeho stávajícího bydlení nic nedělá.
A tak o tom nejdříve sníte, pak debatuje a plánuje celá rodina a nakonec dojdete k zásadnímu rozhodnutí: POŘÍDÍME SI VLASTNÍ DŮM.
Zpočátku, pokud nejste zrovna milionáři, nastane dilema, zda koupit starou nemovitost k rekonstrukci anebo raději postavit vlastní, např. dvougenerační dům, aby i děti měly jednou bydlení zajištěno (když už si berete hypotéku).
Po několika bezesných nocích dojdete k závěru, že postavíte dům nový.
Jenže co všechno tomu bude předcházet?
Nejdůležitější je pozemek – máte-li svůj vlastní, máte napůl vyhráno. A jestliže se rozhodnete pro stavbu rodinného domu „na klíč“, vlastně už se nemusíte téměř o nic starat. Počítejte však s tím, že investice do takovéto nemovitosti bude zcela jistě výrazně vyšší, než kdybyste stavěli dům svépomocí, pouze s účastí renomovaných firem při odborných pracích jako jsou elektroinstalace, vodoinstalace, topenářské práce, odpady, apod.
Těchto několik rámcových rad je určeno spíše pro odvážlivce, kteří si troufnou pustit se do stavby sami:
Při koupi pozemku je třeba zvážit především svoje finanční možnosti. Bude-li peněz poskrovnu a pozemek bude menší – je lepší rozhodnout se pro patrový nebo podkrovní dům s menší zastavěnou plochou. Když si můžete pořídit větší pozemek, zvolte stavbu rozlehlejší přízemní budovy a dopřejte si luxus velkých místností.
Co se týče typu domu,je možno stavět dle katalogizovaných vzorů: bungalovy, domy s plochou či sedlovou střechou, přízemní nebo patrové, dispozičně vám mohou katalogy rovněž pomoci. Chcete-li nechat vnitřní uspořádání jen na svých bedrech, nezapomeňte brát v úvahu počet členů rodiny a jejich potřeby, zvažte, zda je třeba zřídit např. hostinský pokoj, kancelář a podobně. Promyslete technologie v domě: plynový či elektrický kotel, tepelné čerpadlo, solární kolektor, studna nebo přípojka na vodovod, jímka nebo kanalizace?!
Důležité je zamyslet se nad technicko-hospodářským zázemím: technická budova, dílna, garáž, podsklepení.
Je třeba myslet na připojení k inženýrským sítím nebo např. na únosnost podloží, aby dům při nerovnoměrném sesedání nepraskal ve stěnách, taky na Stavební úřad zajít, poradit se s vodohospodáři, etc., etc.
Až tohle všechno promyslíte, v probdělých nocích počmáráte stohy skicáků nákresy a výpočty, zjistíte, že tohle přece nemůžete nikdy zvládnout.
A přece jen to jde.
Při výstavbě svépomocí přizvěte ke spolupráci architekta s šikovným projektantem a stavbyvedoucím, kteří Vás budou pomyslně držet za ruku a provedou vás výstavbou vašeho příštího DOMOVA od projektu až ke kolaudaci.
A pak už záleží jen na vás samotných, jestli dokážete udělat z nového domu také šťastný DOMOV.
Jak se správně obléci na ples?
Mnohým lidem hodně záleží na vizáži na veškerých společenských akcích. Kdo by přeci nechtěl udělat dojem a u toho ještě navíc vypadat úchvatně? Velmi důležité je se řídit podle toho, co máme na pozvánce. Napoví nám, jestli se máme ohlížet po róbách či kratších večerních šatech.
Aby ženy ohromily, kupují si nové šaty, doplňky, nechávají si dělat účesy od kadeřníků apod. Ovšem říká se, že muži nedoplňují krásu své ženy, jelikož nosí neslušící obleky a ještě navíc se při jejich nošení dopouští mnohých chyb.
Pokud se muž chystá na formální ples, měl by na sobě mít pánský smoking. Pokud se však jedná o neformální ples, měl by zvolit tmavý oblek. Co se týká společenské etikety, není vhodné, aby si muž odkládat své sako ve společnosti. Měl by zvolit bílou košili, pouze s dlouhými rukávy. Kravatu nebo motýlka by měl zvolit tak, aby byl barevně sladěn se svou partnerkou. Velmi elegantním doplňkem pro pány je kapesníček do saka.
Nemyslete si, ženy to mají v přípravách jednodušší. Na klasických plesech si vystačíme s večerní toaletou sahající těsně pod kolena. Velmi důležité jsou punčochy, lodičky a malá kabelka. Nejčastěji se tedy používá psaníčko. Pokud chcete být ozdobou večera a vezmete si na sebe velké večerní šaty, pak každého určitě velmi okouzlíte. Pokud se ale chystáte na událost, kde se preferuje velká večerní toaleta, pak by šaty měly zdůraznit váš šarm.
Mně osobně se tyto šaty opravdu velmi líbí a určitě jimi fascinujete nejednoho muže. Nezbytnými doplňky jsou lodičky, sladěné šperky a psaníčko.
To, co je opravdu velmi nevhodné jsou například letní šaty, kostýmy, vícebarevné košile, bílé ponožky k tmavému obleku nebo příliš krátké šaty.
Dobrou radou pro ženy by mělo být to, že by si měly vybírat šaty nejen podle vzhledu, ale také podle typu jejich postavy. Černá barva je sice dobrou volbou, ale velmi pěkně také vypadá barva vínová, tmavě modrá nebo olivová.
Pokud byste se rádi dozvěděli více, určitě navštivte .
Proč se nevracet k expřítelkyni?
· Měli jste důvod
Vaše mysl je zaplavena vzpomínkami na váš vztah, a přesto musíte uznat, že dobré vzpomínky převažují nad špatnými? Ve skutečnosti vaše mysl obyčejně neuchovává staré události, které jsou negativní (pokud není vzpomínka zvlášť „silná“).
Výzkumy opakovaně ukázaly, že pokud jde o vaše bývalé vztahy, mozek má tendenci nasadit si růžové brýle a deformovat realitu, aby vyhovovala tomu, na co si chcete vzpomenout. Pokaždé, když začnete přemýšlet o návratu k expřítelkyni, vzpomeňte si na události, které předcházeli vašemu rozchodu.
· Jste samotní
Vztahy, které jsou „z nouze ctnost“ nefungují. Nevracejte se k sobě, jen protože jste osamělí. Osamělá volba je často volba zoufalá. Vždy se ujistěte, že vám chybí konkrétní osoba, ne pouze myšlenka sžití s přítelkyní.
· Dopadne to špatně
Vrátíte se po celé té době k sobě a vše už bude dokonalé? Hollywood bohužel vždy zobrazoval zkreslený pohled na skutečnou lásku a vztahy. Podívejte se na páry, které se rozpadly a vrátily se k sobě. Kolik z nich je dnes spolu? Neříkám, že se to nemůže stát, ale je to vzácné. Málokdy jsou obě strany tak zralé, aby dokázaly pokračovat navzdor minulosti.
· Důvěru nevyléčíš
Tento bod vám nemusí přijít v současnosti důležitý. Problémy s důvěrou mají sklon se vynořit, jakmile se k sobě vrátíte. Bez důvěry nemá cenu pokoušet se utvořit normální, šťastný, zdravý a funkční vztah. Co brání jednomu, či druhému znovu zlomit srdce? Nemusí to bolet jako poprvé, ale opravdu to chcete zjistit?
· Zamilovanost se nevrátí
To, čeho se lidé pomyslně drží, je starý vztah. Zašlá vzpomínka. Chtějí ty skvělé časy zpátky. Nicméně jsou pryč. Dokonce, i když se k sobě navzdor všem nepřízním vrátíte. Není možné, abyste se někdy vrátili k těm prvním bezstarostným dnům, kdy jste byli oba zamilovaní a jediná věc, na které záleželo, jste byli vy dva. Ve skříni je už příliš mnoho kostlivců, na které nebudete mít možnost zapomenout.
Modré kvítky mezi tulipány a narcisy
Ve stejnou dobu, jak na jaře začnou na zahrádce kvést tulipány a narcisy, začne kvést i modřenec. Je to také dobře známá cibulovina vysoká deset až třicet centimetrů. Její listy jsou podobné trávě a kvete hustými hrozny drobných baňkovitých květů. Většina je v odstínech modré barvy, ale byly vyšlechtěny i bílé, růžové a žluté. Modřenec se vyznačuje intenzivní vůní a roste i planě na okrajích luk a strání. Kvete od března do května.
Jeto okrasná rostlina z 16. století, která byla oblíbená již v barokních, rokokových nebo přírodních zahradách. Při vhodných podmínkách se rychle rozmnoží a vytvoří nádherné modré koberce plné květů. V Evropě, v Asii a v Africe je známo asi třicet druhů modřence.
Modřenec potřebuje sušší vápenitou půdu a roste na slunci i v polostínu. Na jednom stanovišti jej můžeme nechat mnoho let. Vysazujeme jej na podzim 8–12 cm hluboko do sušší, propustné, dobře vyhnojené půdy. Do zimy vyraší listy, které jsou mrazuvzdorné. Jedinou odrůdou, která vyraší zelenými lístky až v březnu, je modřenec širokolistý.
V dobrých podmínkách se rychle množí postranními cibulemi a semeny z květů. Trsy modřence asi po třech letech rozdělíme, aby nebyly příliš husté. Můžeme jimi osázet okraje záhonů, cestiček nebo je vysázet pod okrasné keře nebo pod trsy vyšších trvalek, jako jsou například . Tyto vyšší trvalky pak zakryjí prázdná a nehezká místa po odkvetení modřence. Můžeme jimi doplnit také výsadbu truhlíku nebo skalky. Modré květy budou hezky vypadat i v trávníku, který ale měli bychom jej posekat až po úplném uvadnutí jejich listů.
Modřenec je dlouhověký, vydrží nám na jednom místě napořád a každý rok se budeme těšit z jeho modrých kvítků. Květy modřence si můžeme natrhat i do vázy, kde nám pár dní vydrží. Rostlina jako taková sice patří mezi rostliny jedovaté, ale není znám těžší případ a zároveň také mezi ohrožené.
Lákavá, avšak nereálná vize stálého pohodlí
Na začátku každého podnikání je nápad, know-how a také chuť vstoupit do světa bílých límečků a neustále rotujících bankovek. Často se zdává, že podnikání si lidé idealizují. Ne ani tak že by nevěděli, že se vystavují riziku finanční nejistoty. Spíše si ve své hlavě vytváří zjednodušený pohled na život businessmana.
Představa, že člověk založí podnik, najme pár schopných lidí a zbytek svého života zdraví na pláži u sklenice té nejkvalitnější whiskey, je sice lákavá, avšak mylná. Tedy alespoň v prvních letech podnikání.
Jistě, do práce si můžete jít, vlastně kdy chcete, můžete si dát nohy na stůl a zatím sledovat, jak vaši podřízení pracují na růstu firmy. Taková cesta by však ve valné většině případů byla cestou do záhuby.
Práce jako každá jiná
Pakliže stále létáte v oblacích a máte dojem, že takhle tomu bude až do konce života, pokuste se na chvíli přistát a stát nohama pevně na zemi.
Business je kontinuální činnost, neboť každá firma je živým organismem, jenž má své potřeby. Jednou z nich je potřeba být neustále v pohybu. Tak jako se mění doba a člověk s ní, změn doznává trh.
Vy tak musíte neustále pružně reagovat na rozdílné požadavky klientů, nařízení státu, musíte řešit fluktuaci ve firmě, vztahy mezi zaměstnanci, organizaci práce a mnoho dalšího.
Také vy jste totiž naprosto pevným (a dost možná nejpevnějším) článkem firemního soukolí, bez vás to jednoduše nepůjde. Doba je natolik rychlá, že podcenění jakéhokoliv detailu a ignorace reálných problémů by mohla mít fatální následky.
Ačkoliv má podnikání své nesporné výhody, nezapomínejte, že ty jsou vyváženy zápory. A mnohdy to tělísko nevýhod veškeré klady dokonce převáží. Je pouze na vás, jestli se rozhodnete podstoupit všechna úskalí, projdete jimi a nakonec třeba budete úspěšní.
Než se rozhodnete vstoupit do téhle rozvodněné řeky, uvědomte si, že business je práce jako každá jiná, jen se tak možná navenek netváří.
Opalovací krémy
O opalování se píše snad každý rok před příchodem léta, přesto ještě spousta žen i mužů opalovací krémy stále nepoužívá, nehrozí jen nejhorší možná varianta, což je rakovina kůže, ale pokožku byste měli chránit i z jiných důvodů.
– kvůli případnému spálení, které je docela bolestivé, když jste vystaveni slunečním paprskům, ještě to necítíte, ale večer se můžete divit
– pokud máte sklon k pigmentovým skvrnám, neváhejte se mazat opalovacím krémem, i když jdete třeba jen na procházku
– dalším důvode je vznik vrásek, přílišné vystavování slunečním paprskům bez patřičné ochrany vznik vrásek podporuje
– opalovacím krémem v letních měsících pomáháte, protože jí zároveň dodáváte potřebnou hydrataci, kterou při slunečním záření potřebuje, jen pro srovnání, po létě má většina lidí vysušené vlasy, tak si představte, co sluneční paprsky provádí s Vaší pokožkou
A jaký opalovací krém a podle čeho si máte vybrat, když v každé drogerii jsou jich plné pulty?
Nejdříve si musíte zjistit, jaký jste fototyp, to znamená, jak dlouho byste vlastně vůbec měli na sluníčku být, jak rychle se opalujete, zda do hněda nebo do červena apod., jestli opalovací prostředek bude ve formě krému, spreje nebo oleje, to už je na Vás, ale měl by být pro Vás ten správný, pokud sami nepoznáte, jaký fototyp jste, řekne Vám to každý dermatolog.
V případě, že vybíráte ochranný krém proti slunci, musí být fotostabilní. Filtry nesmějí být zničeny sluncem a být po celou dobou vhodnou ochranou. Na příbalovém letáku nebo zezadu na krému se můžete dočíst, zda je krém nutné každé tři hodiny obměňovat. Jde o přípravek s nestabilními filtry a není zcela vhodný pro žádný typ pokožky.
Dětskou pokožku musíme chránit ze všeho nejvíc.Pro děti musíme používat přípravky s ochrannou SPF alespoň 15. Stejně tak by měly krémy obsahovat velké množství mikropigmentů, částice nepronikají do pokožky a nezpůsobují tak alergie.