Kdo si pořizuje nadzemní bazén, začíná obvykle s jeho instalací tak, že srovná do roviny zahradní terén. Bazén položený na nakloněné rovině jednak hloupě vypadá, a zároveň to má neblahý vliv na jeho konstrukci. Větší tlak vody pak nepůsobí jen na dno, ale také na boční stěny.
Spolu s důkladně vyrovnaným podložím je nutné dbát i o to, aby byla nádrž zabezpečena před prodřením a protržením v průběhu jejího využívání, tedy v době, kdy je bazén naplněný vodou, a my se pohybujeme po dně. Provádí se to tak, že se na vyrovnaný terén vysype prosetý křemičitý písek nebo prosetá zemina, a na ni se pak pokládá podložka pod bazén.
Primární funkcí podložky je tedy ochrana dna před poškozením mechanickými vlivy. Materiál by měl zabránit promáčknutí nebo dokonce protržení, pokud se náhodně objeví na podloží nějaký přehlédnutý nedostatek, např. drobné kamínky, šroubky, kousek drátu, rostlinné kořeny atp.
Prorůstání kořenů – kořeny rostlin, zejména stromů a keřů, dokážou výt velmi agresivní a mohou bazén buďto nadzvednout, anebo jeho dno nějak poškodit. Geotextilie by měla tomuto procesu zabránit velmi efektivně a stát se perfektním preventivním prostředkem před rozrůstáním kořenového balu směrem, kam si to nepřejeme.
Hniloba a plísně – hnilobné procesy a plísně nejsou rozhodně ničím zdraví prospěšným a měli bychom zabránit jejich rozmnožování. S geotextilní podložkou se to podaří a oceníme to zejména tehdy, kdy bazén ukládáme na zimu do sklepa či do garáže, a kdy je nutné zbavit plísní povrch dna. Tehdy obvykle sáhneme po Savu, anebo na podobné bázi vytvářeného chemického prostředku, čímž se sice efektivně zbavíme toxických látek, obsažených v plísních, ale kontaminujeme povrch dna jinými jedy. A co je horší – plíseň anebo Savo? Pro lidský organismus obojí, a tak je vždy výhodnější nepodceňovat kontakt bazénu s podložkou pod bazén.