Téma o neplacení prvních dní v nemoci se nyní opět dostává do diskuzí a to nejen v souvislosti se sestavováním vlády, ale můžete vidět i na internetu různé kvízy a ankety, kde můžete odpovídat na různé otázky ohledně proplácení náhrady mzdy v nemoci.
Stále ještě neplatí, že by se měla tak zvaná karenční doba zrušit, i když se o tom uvažuje. Samozřejmě je otázkou, kdo by tedy první tři dny v nemoci měl platit, zda padne Černý Petr na zaměstnavatele nebo na sebe vezme tuto zodpovědnost sociální správa.
Co je vůbec účelem karenční lhůty?
Karenční doba zaměstnanců jsou první tři dny pracovní neschopnosti, ve které daný pracovník NEMÁ nárok na náhradu mzdy. Cílem této lhůty je odrazení zaměstnanců „házet se marod“ a uplatňovat tedy pracovní neschopnost. V praxi se tak jedná o dny, ve kterých měl dotyčný pracovat, nikoli o kalendářní dny. Například pokud pracujete ve směnném provozu, náhrada mzdy se vám pak neposkytuje za 24 hodin, které máte naplánované jako svoje směny.
Co to znamená, pokud pracujete pro více zaměstnavatelů?
Nyní pojďme zpět k tomu, že ti, kteří pracují pro více zaměstnavatelů, jsou více biti na tom, že tato karenční doba existuje, a že zaměstnavatel je povinen hradit prvních 14 dní neschopnosti pracovat.
Pokud tedy někdo pracuje pro dvě různé firmy, například u jednoho na 0,6 úvazek, u druhého na 0,4 úvazku a má nepravidelné rozložení doby, kdy má pracovat, například po dnech, stane se mu, že u KAŽDÉHO zaměstnání se mu prvních 24 neodpracovaných hodin nevyplácí. To znamená, že vlastně šest pracovních dní nebude mít zaplaceno, což je tedy ještě horší, než u lidí, kteří tedy pracují jen pro jednu firmu.
Dále z toho vyplývá, že pakliže má osoba uvedené druhy zkrácených úvazků, dostane ve výsledku v prvních 14 dnech, kdy má firma platit náhradu mzdy v neschopnosti práce, vyplaceno pouze 3 pracovní dny (u 0,6 úvazku) a 1 den (u 0,4 úvazku).